Dítě bez plenky? Div divoucí

Marečka (10 měsíců) čekala poslední kontrola kyčlí, zda jsou v pořádku. I když jsem věděla, že nemá žádné problémy, přesto jsem tam pro klid doktorů zašla a nechala si to potvrdit i písemně - na intuici matky dnes každý kašle..

Když byl Mareček na řadě, říká mi doktorka: "Sundejte mu plenku, ať ho můžeme pořádně zkontrolovat." 

JÁ: "On nemá plínku, jen slipy." 

Doktorka na mě s nechápavým výrazem hledí a pak se ptá: "A jak dlouho je bez plenky?" 

JÁ: "Čtyři měsíce." 

Doktorka: "A jak to děláte?" 

Nyní jsem trochu zaskočená já. Naučila jsem se, že dítě je bez plenky a přišlo mi to tak automatické, že jsem nevěděla, co odpovědět. Jen jsem zadrmolila, že se to dítě musí zkrátka sledovat a bezplenková metoda opravdu funguje. Kyčle má samozřejmě v pořádku.

Tímto bych chtěla inspirovat ostatní maminky.Naše společnost nám předkládá, že plínka je naprosto normální potřeba pro dítě, nikdo vás neinformuje o tom, že dítě je od narození schopné rozpoznat svou potřebu a dává to najevo. Také je vaše děťátko často uplakané a ať se snažíte sebevíc, není k utišení? Takový byl právě Mareček první dva měsíce po narození. Když jsem se rozhodla opravdu plenku "vysadit" a dávat ho vyčůrat nad záchod či umyvadlo, naprosto se zklidnil - to nyní říkám bez přehánění!

Nejtěžší krok pro mě byl, když jsem se musela vzdát té "jistoty", že nikde nic nepočůrá a zkrátka mu jen vyměním plenku, hotovo. Nastudovala jsem si knihu Bezplenková metoda a vrhla se do toho. Dva měsíce byly pro mě zkouškové, musela jsem být opravdu ve střehu a pozorovat Marečka, jak se chová, když chce čůrat. Časem se však naučil reagovat na můj hlas a na zaběhnutý systém, dokonce i můj bývalý muž krásně zvládal "vychytat" Marečkovu potřebu.

Když se nad tím zamyslíme, tak plenka v podstatě naprosto "oblbuje" dítě. Ono je schopno rozeznat svou potřebu, ale matka mu nutí plenku. Když má plenku plnou, dává to jasně najevo. Co udělá matka? Nechá ho v tom - vždyť je ještě málo mokrá a stojí moc peněz. Takže dítě je otupěno a časem rezignuje, vykonává potřebu do plenky. Ale vtipné (nebo spíše naprosto nepochopitelné) je, že později po dětech chceme, aby se zbavily plenky a chodily na nočník! Musíme pro naše děti vypadat jako zmatené bytosti.. :)

Nechci nikoho tím obviňovat, sama jsem dvě děti vychovala na plenkách - neměla jsem informace a ani mě  nenapadlo, že by něco takového mohlo fungovat. Vždyť naše rodiče a jejich rodiče to tak také dělali, tak kdo by pochyboval..

Mokré nehody se nám také stávaly, ale to pouze tehdy, když jsem své dítě nevnímala a nebyla jsem soustředěná. Přesto bylo znát, jak Mareček byl vnímavý a chápavý.

Proto vám milé maminky říkám: DÍTĚ LZE NAUČIT BEZ PLENKY UŽ OD NAROZENÍ, JEN TO CHCE VÁŠ ČAS, TRPĚLIVOST A HLAVNĚ VAŠI INTUICI. 

Pro inspiraci: https://www.novinky.cz/zena/deti/212970-s-bezplenkovou-metodou-lze-zacit-jiz-po-porodu.html